A pokud by jste knedlik chtěli mít i přesto žlutý, tak přimíchejte trochu kurkumy. Ta chuť taky poznatelně nezmění!

Nojo, ale to není pod cihlou! Ale je to zajímavé. Samozřejmě po odklopení a potření chutěma pečeš dál až do změknutí, že? Za tu půlhodinu to přece nemůže být měkké, i když to bylo naložené! Nebo ano?

Výborná záležitost! Dělám to taky tak, jen vynechávám to mléko, protože mouku rozšlehám ve smetaně. A někdy před tím posledním provařením přihodím pár nahrubo nakrájených žampionů. Většinou mi zbyde i nějaký vývar, ten nikomu nenutím, přidám do něj ty kůžičky a trochu vyvařené zeleniny a hned sním!

Tak to je nádherné počtení! Přestože to není ve verších, tak to vnímám jako báseň. Óda na radost v kuchyni! Možná, až budu potřebovat shodit nějaké kilo, tak si to budu číst místo oběda ( a přikusovat nějaký zeleninový salát).

Sůl, taková obyčejná věc, denně ji používáme, uvařit bez ní nelze, ostatně všichni známe onen klasický film. Ale jakou použít? Kdysi byla k dostání kamenná bez jodu, s jodem s fluorem a to bylo asi tak vše. Nyní je k mání himalájská, alpská, mořská, černá havajská, solný květ a možná, že ještě nějak...