Bunter: Rozlétané ražničí

Povídání příliš dlouhá jako recept a příliš krátká na samostatnou knihu.

Bunter: Rozlétané ražničí

Příspěvekod drobek » 16 led 2011, 19:26

Ingredience:
vepřové maso, hovězí maso, kuřecí maso, uzené maso, špek, uzený bůček, klobása, houby, kapie, cibule, česnek, koření, sůl, prohlédněte mrazničky

Postup:
My Tomášové jsme měli svátek. Tady se to moc nedrží, ale my si tu tradici udržujeme. Co nakoupit, co uvařit? I když je na Labu tisíce receptů, stejně se člověk rozmýšlí udělat něco moc dobrého a né moc pracného. Syna řezníka moc ničím nepřekvapím, jelikož u něj doma vaří on a jeho dívce Carině nemohu servírovat zadělávané držťky, králíka po francouzsku nebo restované ledvinky na cibulce a jiné dobroty, jelikož to tady ani není k sehnání a i kdyby bylo nikdo by to nejedl, jelikož to neznají. Napadlo mě ražničí. Je to sice pracné, ale dobré a již si to ulehčuji a budu dělat Rozlétané ražničí!!! No proč bych to měl prát na špejle nebo na jehly, jak jsem to dělal stokrát, když strávníci si stejně všechno z těch jehel stáhnou na talíř a ještě jsem měl dilema a vypracoval jsem si takový graf co a jak má jít na těch jehlách za sebou, aby nedávala kapie hubičku žampionu, kterému to v této symbióze nic nedá, ale když se tulí český špek na holandský žampion tak aspoň ten žampion něco do sebe natáhne a tohle mě strašilo dlouhou dobu a celý noce a budil jsem se propocen a s vytřeštěným výrazem jsem hleděl do tmy, jakou kombinaci prokombinovat. Časem jsem se propracoval k ideální kombinaci, jenomže situace se mění ze dne na den a také to záleží na tom co máte vlastně doma a z čeho chcete dělat. U rozlétaného ražničí tento problém odpadá. Tam můžete naflákat prakticky všechno co je po ruce a jak se vám zlíbí, však ono se to promíchá.
Je to jako výprava do Stínadel, když se vnořuji do mých dvou mrazáků po 450 litrech v panelákovém sklepě. Objevuji již někdy objevené. Dvě solidní špičky od bifteků, kus roštěnky nehodící se na plátky, tři uzené kotlety, nasolené přední vepřové kolínko, libové odřezky z vepřové kýty, kousek plecka, tři plátky kuřecích prsou, český špek, dánský ekologický bůček.......doma mi visí kus čoríza a dokupuji pražskou klobásu (dvě nožičky) , dvě kapie, něco žampionů a cibuli i česnek máme doma. Držťky, husu, králíka, kachnu nebo rybu jsem do ražničí zavrhnul i nějaké švestkové kompoty, co mi stojí v regálu. Všechno to nashromáždím na pracovní plochu a jsem přímo unesen. Těch druhů a těch sortimentů. Prohledávejte občas mrazáky a vězte, že neprohloupíte!!!! Jsou tam zapomenuté poklady.
A tak tahám krásný modrý a velký smaltovaný pekáč dvoják, jak jsem tady o něm již několikrát psal, dárek od mého dobrého kamaráda kuchaře. Krájím cibuli a dost a dvě velké cibule sotva pokrývají dno pekáče. Ej však není člověk jenom z cibule živ!! Dávám také hojně sádla s kterým mám však dál jiné plány a tudíž o tuku moc nepřemýšlím vědom si však toho, že některé suroviny se tukem přímo nafukují. Nadrobno krájím i český špek óóóó. Pekáč kladu na plotýnku sporáku a nechávám cibulku zesklovatět. Mezi tím si krájím suroviny. Nedělám v tom nějaký rozdíl jestli plecko první a roštěnka druhá atd. Kotlety a kolínko vykostím, nakrájím na hrubší kousky a i tak ostatní maso. Cibulka zesklovatěla a už pění a já tam sypu několik rozdrcených stroužků česneku a trochu grilovacího koření. Nepopsatelná vůně se nese bytem a né jenom náš rottweiler a naše Micinka jsou neklidní, ale vůně zvedá z křesla i Věru. Jen tak hala bala jako kdyby nic si jde něco do kuchyně vzít a přitom úporně sleduje co se děje na sporáku. Nezeptá se a já jí to nepovím, jelikož to je tajemství. A vkládám masa. Okořeněný cibulový základ vděčně bere do svého lůna nakrájená masa a mazlí se s nimi. Masa se uzavírají všednímu životu, aby nám poskytly ve finálním výtvoru svou šťavnatost. Párkrát směs na plotýnce přehodím. zakrývám pekáč druhou půlkou a již putuje do trouby. Trouba ví co má dělat a také to dělá. Člověk si jí vycvičil aby mu sloužila a když je na ní hodný a občas s ní prohodí vlídné slovo (tak ukaž troubičko jak to tam vypadá), dělá úplné zázraky. A zázraky se dějí. Dusí se nám to a peče zároveň a sousedi podle vůně přemýšlí jestli neženíme syna. V pekáči máme nakrájená všechna masa, kosti od kotlet, kosti od vykostěného kolínka a také kůži z kolínka. Voňavé dílo občas podebíračkou přehodíme, aby se nám pečené dostalo dolů a dušené nahoru. Při každém tom přehazování náš Eddy začíná výt, což nikdy nedělal a má takový zkroušený pohled…no přeci ho nepůjdu uvázat na dvorek!!! Tam by zase strašil děti sousedů…
Beru si profesionální štěteček na čištění hub za neuvěřitelných 32 euro, který ale moc nečistí. A tak utřu žampiony do rukávu. To jde lépe. Ulamuji jim nohy, které mrazím a někdy je používám do vývarů. Kloboučky krájím na hrubší kusy vědom si toho, že žampion je samá voda a hnedle se srazí na téměř nic. Mám nakrájeno a přidávám do díla. Je toho plný pekáč, ale zakrátko se to začne scvrkávat. V kredenci mám profesionální houbové instantní dochucovací kostky a tak tam šup s jednou, jelikož žampiony chutnají po ničem.Na pracovní ploše je ještě francouzské čorízo, syrová červená masitá paprika kapie, dvě klobásy od mého syna Pragervurst, a dánský ekologický bůček. Ruka se mi chvěje, když odřezávám z čoríza pěkný kousek, jelikož cena čoríza je téměř shodná s cenou diamantů. Je uděláno, dokonáno jest. Krájím čorízo na úhledné silnější plátky a šup s tím do díla. Hehehe co jsem říkal!! Před tím plný pekáč a nyní je po houbách téměř ámen. Přidávám čorízo a chce se mi moc ochutnat, ale počkám si až se čorízo ve šťávě ukáže. Krájím pražské klobásy z norského materiálu vyrobené synkem z českých rodičů jo jo ta kosmopolitost…a krájím na úhledné kousky dánský ekologický uzený bůček. Když každoročně tím Dánskem projíždím tak těm prasatům vlastně závidím. Jedno hezčí než druhé, válejí se venku na loukách od rána do večera, žrádla mají plná koryta a to jim ještě vozí pivovarské mláto, nemusí do práce, neplatí daně, nemají mobily…
Tahám pekáč z trouby a opět ten chaos to vytí, ty reakce. Doplňuji dílo o klobásky a dánský buček. Některá masa mají tendence se rozpadat a tak snižuji příkon tepla, jemně přehodím a podliji trochou vody. Teď už ale musím ochutnat. Čekal jsem to. Je to KONCERT!!! Ty masa jak se spolu sloučily tak vydaly nezapomenutelnou šťávu, kterou nedocílíte z jednoho druhu masa ani z normálního ražničí. Cibule rozpečená na šťávu dává pokrmu tu pravou a nefalšovanou chuť. K tomu česnek a houbové koření, které vše jen podtrhuje. Je to opravdu kvalita kvalit a to nás ještě čeká kapie. Tu nakrájíme na kostičky, nebo na proužky a přidáme do díla tak na čtvrt hodinky Ta ještě pokrm umocní a dá mu takovou výraznější i když né přebíjející formu. Ta kapie v té šťávě jenom totiž hladí. Vršek pekáče je sňat a kdo má horkovzdušnou troubu zapne vrtulku, aby se pokrm na povrchu trochu ugriloval.My si ale mezi tím už vaříme brambory. No někdo namítne, že rozlétané ražničí by bylo dobré i s bagetou, s houskou nebo s chlebem. Já říkám ano, ale jak psáno shora já měl jiné plány. V pekáči je slušně šťávy a na povrchu mnoho tuku. Brambory si rozšťouchám a přidám k nim tuk z pekáče. No takový šťouchaný brambory jste ještě nejedli!!! To je balada. Kdo není línej jako já, tak ještě na tom( já ještě přidal lžíci másla!!) tuku usmaží dozlatova cibulku a pak šťouchá. Když bylo nandáno tak byl problém co vlastně jíst. Jestli nedostižné šťouchané brambory a kazit si chuť ještě lepším rozlétaným ražničím a tak se vlastně přebíjela dvojí chuť ale jde to zvládnout. Připravte si k ruce dobré červené, nebo hodně vychlazenou dvanáctku. Desítka rozdíly nesmyje. Rozlétané ražničí je možno kořenit jak je ctěná libost, ale v rámci pravidel. Tak samozřejmě červená mletá paprika, různé ostré kečupy, harissy i gulášové koření by jistě v menší míře šlo, ale třeba kopr, nebo květák tam místo nemají.
P.S. Také mě lákalo tam přidat netradiční ingredience jako olivy a feta sýr. Nic by se s tím nezkazilo.
P.S. Veškeré vyvařené kosti a kůže před podáváním odstraníme.
Skleróza je nejkrásnější choroba. Nebolí a každý den se člověk dozví něco nového.... (Aurelius Augustinus)
Uživatelský avatar
drobek
Spokojený důchodce
Spokojený důchodce
 
Příspěvky: 1873
Registrován: 17 srp 2010, 14:59
Bydliště: Skalka 1946; 56002 Česká Třebová

Re: Bunter: Rozlétané ražničí

Příspěvekod parles » 16 led 2011, 22:50

Tak to je nádherné počtení! Přestože to není ve verších, tak to vnímám jako báseň. Óda na radost v kuchyni! Možná, až budu potřebovat shodit nějaké kilo, tak si to budu číst místo oběda ( a přikusovat nějaký zeleninový salát). :D
To nejlepší teprve přijde!
Uživatelský avatar
parles
Grillmeister
 
Příspěvky: 195
Registrován: 05 lis 2010, 08:21
Bydliště: Děčín

Re: Bunter: Rozlétané ražničí

Příspěvekod Dag » 16 led 2011, 23:53

V létě jsem na chalupě sama samotinká prodělala záplavy a přivodila jsem si několik nemocí, které teď namáhavě lečím, nebo alespoň upravuji a když je mi úzko, čtu si Tvé povídavé recepty.
Uživatelský avatar
Dag
Grillmeister
 
Příspěvky: 299
Registrován: 06 lis 2010, 00:08
Bydliště: Praha 6

Re: Bunter: Rozlétané ražničí

Příspěvekod drobek » 17 led 2011, 16:24

Mám toho nastřádáno naštěstí dost. BB Já ho totiž taky rád čtu a vždycky četl. A ještě k tomu je to zajímavé čtení.
Cituju Bunterův E-mail - "... musím ti říct po pravdě, že se v těch tvých stránkách moc nevyznám. Pro mně je složité se někam dostat". No rozumíte tomu lidi? :o
Skleróza je nejkrásnější choroba. Nebolí a každý den se člověk dozví něco nového.... (Aurelius Augustinus)
Uživatelský avatar
drobek
Spokojený důchodce
Spokojený důchodce
 
Příspěvky: 1873
Registrován: 17 srp 2010, 14:59
Bydliště: Skalka 1946; 56002 Česká Třebová


Zpět na Poučné a veselé povídání o vaření

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 13 návštevníků

cron

x