Bunter: Jak šel čas, část 6.

Povídání příliš dlouhá jako recept a příliš krátká na samostatnou knihu.

Bunter: Jak šel čas, část 6.

Příspěvekod drobek » 08 lis 2010, 20:49

Zveřejněno zde se souhlasem autora.

Jednou jsme takhle v pátek jeli banda na ryby někam na Lužnici na víkend a v sobotu za námi přijel i ředitel jedné školy starší člověk a nový rybář.
Celou dobu to nedělalo nic a my ostatní jsme byli v klidu, polehávali jsme a popíjeli flaškový. Nevěřícně jsem pozoroval, jak koníček změní člověka!! Přitom pan ředitel byl tak slušný člověk, diplomacie sama. Jak přijel, tak hned v obleku nahodil. Pak si přitáhl z auta kufr a začal se převlékat do sportovního. Z prutů však nespustil oko. Dal si jedno flaškový a jelikož z Teplic až k Lužnici nebyl na záchodě, přišlo to na něj. Kousek opodál se povaloval zubař Honza, jeho velmi dobrý kámoš a ředitel mu hlásí: „Honzo,já se jdu vychcat (v hospodě v Teplicích, kam denně docházel neřekl nikdy sprosté slovo) a pohlídej mi pruty." Jde asi 20 metrů do křoví a stále točí hlavu k prutům. A najednou to zabralo.

Nováčkové mají štěstí. Ředitel začal řvát jak když ho na nože bere: „tak já tu stojím s ptákem v hrsti (řekl to jinak, ale to nevadí) a on to nemůže seknout a žene se k prutům. Jenže jeden prut se poroučel do vody a najednou se odněkud vynořil porybný. A hned na ředitele: "jak si to představuje odcházet od prutů?" a ředitel nevěřícně koukal na mizící prut a pak skočil na porybnýho a začal ho rdousit!!! "Já tě naučím odcházet od prutů", řval na něj nepříčetně ředitel. To už někdo z nás vyskočil a ředitele odtáhl. V ksichtě brunátný porybný lapal po dechu a sípal to mi zaplatíte a začal mávat průkazkou PSVB, jenže ředitel se někomu z nás vytrhl, vyškubnul mu tu průkazku a poslal jí jako oblázek do vody.
"A máš hovno" říká porybnýmu, který byl na kolaps. Z druhé strany řeky celou situaci sledovala rodinky s dětmi... Najednou si ten porybnej sednul a začal natahovat. Co já mám kurva za život!! Každej na mě nadává, minule mě při kontrole zbili dva horníci s Ostravy a hodili mě do vody, teď mě tady škrtí jeden děda a průkazka je v hajzlu!! Ať je v hajzlu, stejně jsem tam musel.

V tom se prozíravě objevil kámoš Eda s flaškou rumu v ruce. "Cvakněte si" říká mu a hezky se usmívá. Z půllitrovky vyžahnul půlku a ledy byly prolomeny. Byl to nějaký Ferda L. a v Kolodějích v hospodě jsme se s ním skouřili jak zákon káže.

Ten ředitel se s ním skamarádil natolik,že ho zval i s rodinou několikrát v roce do Teplic do svojí vily a on ho na oplátku učil znát řeku a zajišťoval mu tam někde na soutoku ubytování. Stali se z nich kamarádi na život a na smrt i když věkový rozdíl byl dobrých 30 let.

A prut? Našla se jen spodní část dvoudílného prutu, korková rukojeť s držákem na naviják. Horní část prutu byla ta tam. Možná jí vozí na hřbetě lužnický sumec a nebo se dostala povodněmi až do Prahy.....



Paní Malá v Kolodějích v hospodě vařila výborný guláš a dlouho mi trvalo, než jsem recept částečně zjistil. Zde je jeho stručný popis. Paní Malá pekla guláš v troubě!! Na dno pekáče dala hodně nakrájené cibule, přidala vodu a tuk. Guláš se dělal z masa vepřového a hovězího. Do igelitového sáčku si nasypala mouku, pepř a papriku. Kostky masa vložila do sáčku a několikrát s ním zatřepala. Tím se maso dokonale obalilo. Nejprve vepřové, které nakladla do pekáče a dala přikryté dusit a po půl hodince přidala i obalené hovězí. Pekla do změknutí, za občasného zamíchání.

Když bylo maso téměř měkké odklopila pekáč, aby omáčka zhoustla a zaprášila guláš strouhankou z tmavého chleba. Když byla po ruce kůže od špeku dala jí tam vyvařit, když nebyla postačila k ovonění klobása.

Guláš se podával v miskách posypaný křenem, jedl se lžící a přikusovalo se pečivo nebo pořádný krajíc jihočeského chleba. I přesto, že byly dva pekáče soustavně v permanenci musel někdy hladovějící čekat i hodinku, ale rád si počkal, stálo to zato.

P.S. Všichni aktéři jsou již po smrti a o Ferdovi nevím a proto neuvádím jeho celé jméno.
Skleróza je nejkrásnější choroba. Nebolí a každý den se člověk dozví něco nového.... (Aurelius Augustinus)
Uživatelský avatar
drobek
Spokojený důchodce
Spokojený důchodce
 
Příspěvky: 1873
Registrován: 17 srp 2010, 14:59
Bydliště: Skalka 1946; 56002 Česká Třebová

Zpět na Poučné a veselé povídání o vaření

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 11 návštevníků

x