E-mail z Kalifornie

Grilování v nejtěžších podmínkách. A třeba i bez masa. Pište o vašich snech i o skutečnostech.

E-mail z Kalifornie

Příspěvekod j3david » 30 črc 2012, 09:11

Výprava velrybářská,

k břehům Grónska nezdařila se protože, nejeli jsme na velryby ale na mrože.

Známá písnicka, ja jsem dopadl podobně, akorát kapitána jsme nehodili pres palubu.

V letácich na hotelu jsem našel možnost zúčastnit se výletu lodí do montereyských vod na sledování velryb pod vedením biologů z mistního institutu. Trip 5 – 6 hodin, doporučeno teplé oblečení a rezervace předem emailem nebo telefonicky. Rezervoval jsem se emailem, přišlo mi potvrzení a celý týden jsem se těšil na neobvyklé zážitky. I nové baterky jsem si do foťáku koupil. Sraz byl na molu v Monterrey v 8:30, protože to mám tak dvě hodinky autem, vyrazil jsem bez snídaně. To bylo to nejlepší co jsem mohl udělat. Ráno na pevnině trochu mlhavé, v 8:30 v pristavu slunícko, den jak malovaný. Loď v přístavu vypadala solidně, tak dvacet metrů dlouhá, asi šest široká, jméno Sea Wolf II. Co se asi tak stalo se Sea Wolfem I??

V podpalubi byl bar, říkal jsem si že když to bez te snídaně nepůjde, koupím si později nějaký sendvič. Dopředu můžu říct, že jsem ušetřil.

Krátce po vyplutí jsme obeplouvali mys kde bylo spousta tech mrožů… viz písnička. To byl taky asi poslední okamžik kdy mne zajímaly nějaké zvířata. Za tim mysem jsme vjeli na rozbouřené moře a tam to začlo. Ne že to trochu houpalo. Houpalo to moc. Dvacetimetrová loď na tom tancovala jako ořechová skořápka když ji chceš spláchnout do záchodu. Byly to hory vody, tak lodička se vždycky šplhala nahoru, potom v jednom okamžiku ta hora zmizela a loď spadla dolů. Přitom začal ledový vichr. Měl jsem oblečení které mam připravené do chladného Edmontonu, měl jsem oblečené všechno, včetne kulicha (v pristavu jsem vypadal jak blbec), jen rukavice jsem si nevzal. Bohužel. Když se nějaká vlna zvlášť vydařila, šla přes palubu, nohy měli všichni mokré po kolena.

Prvni pulhodinu s tím kazdý bojoval. Držel se zabradlí, nebo něčeho co měl nejbliž kde stál v okamžiku vyplutí. Do podpalubi se schovat nešel nikdo, protože kdyby se pustil a chtěl udělat krok tak druhym krokem už by byl nekde hubou na schodech. V té chvili jsem upřímně začal obdivovat např. rybáře, že za takovýchto podmínek nejen že přežívají, ale ještě dokážou něco dělat. Jakože pracovat.

Co budu vykládat. První půlhodinu se každý křečovitě držel, křečovitěji se usmival a upřeně hleděl na houpající se obzor jestli nezahlédne velryby. Po půlhodnině začli první s krmením rybiček v hlubokém předklonu přes zábradlí. Po hodině už i já – a to jsem byl od večera o hladu a jeden prášek proti nevolnosti preventivně v sobě.. Do Guinessovy knihy rekordů by se to dalo zapsat jako hromadný výplach žaludku. Asi po hodině jsme uviděli hejno delfinů. Focení ale vyžadovalo pustit se jednou rukou – to bylo dost riskantní – a trefit se hledáčkem přibližně do směru delfínů – to bylo téměř nemožné. Nějakých pár fotek jsem udělal, ale výsledek nic moc.

V této situaci mi mimochodem zacvrkal mobil, Slavka mi píše e-mail jestli bych jí nepomohl s nějakýma příkladama. Na tom moři byl signal!!!

No abych to už moc neprodlužoval. Kapitán s náma lítal ještě další čtyři hodiny po moři, bioložka dalekohledem vyhlížela velryby a kdo měl ještě co, tak blil. Paluba se umývala sama. Mimochodem – postavou ta bioložka byla asi tak půl velryby, evidentně největší živočich který byl ten den na moři k vidění.

Co budu vykládat – za 40 USD vstupného a 10 USD parkovného jsem se

1. Neuvěřitelně těšil až budu na pevné zemi
2. Dověděl jsem se že na moři nemám co dělat
3. Doveděl jsem se že velryby mě nadále budou zajímat jen v televizi, nebo při četbě.

Při vystupování z lodi jsme každý dostali lístek s potvrzením že jsme dnes žádné velryby neviděli s tím, že tento lístek je 50% slevou na eventualní další trip.
ANI ZADARMO!!! Šest hodin na toboganu s mokrýma nohama, ledovým větrem a výplachem žaludku, děkuju nechcu. Pro zájemce tento voucher je k dispozici.
Wiking
Uživatelský avatar
j3david
Grillmeister
 
Příspěvky: 252
Registrován: 16 čer 2012, 09:28

Re: E-mail z Kalifornie

Příspěvekod drobek » 30 črc 2012, 14:23

Děkuju, nechci. BB
Skleróza je nejkrásnější choroba. Nebolí a každý den se člověk dozví něco nového.... (Aurelius Augustinus)
Uživatelský avatar
drobek
Spokojený důchodce
Spokojený důchodce
 
Příspěvky: 1927
Registrován: 17 srp 2010, 14:59
Bydliště: Skalka 1946; 56002 Česká Třebová

Re: E-mail z Kalifornie

Příspěvekod jednorožec » 01 srp 2012, 13:45

Velmi bouřlivý návrat do Anglie přes Kanál. Většina spolucestujících nabyla "zdravé lesní barvy", Japonci v tváři zešedli. Starší pán v rohu mezi blitím tiše zvracel.
Náš tehdy asi 4letý andílek se, růžolící, probral ze spánku, zívl, protáhl se a pravil: "Mummy, máme ještě nějaký ten salám a jogurt?"
Nutno dodat, že jeho mateřský jazyk je angličtina.
Uživatelský avatar
jednorožec
Učedník
 
Příspěvky: 23
Registrován: 30 čer 2012, 01:31
Bydliště: Anglie


Zpět na Zážitky z vašich cest

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

x