Ahoj dobří lidé,
tak je tady první psaní o stavu vody na českých tocích. Hrozně se nám tu líbí, co mám povídat, pohoda veliká.
Kočky cestu přestály líp než my, mrchy jedny milovaný. A drahý. Předevčírem jsme se byli podívat na náš budoucí byt, zvenčí zatím barák moc nevypadá, omítka bude až nakonec.
Vevnitř nás to ale vzalo, krásně velký dvoupokojový byt, v pokojích parkety, z kuchyně balkon, my to obrečeli. Zase budeme žít!!!!!!!!
Je to sice v prvním patře, ale schody nejsou strmé, pohodlně jsem tam vyšel. To vzdálenější okno nahoře je naše ložnice. Teď je dům celý prázdný, renovuje se, náš byt bude protekčně první, to nám pan domácí slíbil a plácli jsme si na to. Jo, 5900 měsíčně, i to se nám líbí. A ta poloha, kouštíček na běžné nákupy, i když Tesco i Kaufland jsou trochu dál, ale tam stejně zajedem autem, žádný problém. Zítra jedem do Prahy vyřídit zrušení posílání důchodu do Ameriky a naopak posílání do Spořitelny, taky navštívit kamaráda, u něj stejně v Praze bydlíme, no a to důležité, syn kamarádky je v businessu s auty, pronajímá sanitky nemocnicím a hlavně pro nás - má známé. Tak dostal za úkol opatřit nám to nejlepší auto v Praze za tu nejlepší cenu, pochopitelně.
(Ta žena v popředí je Anička, ten tlustej vzadu já.)
Je to v historické části města, 50 metrů od tohohle náměstí.
No není to paráda? V řadě domů vlevo co tam nejsou vidět obchody a obchůdky, na vlak 15 minut pěšky.
Dům je vedle pivovárku s restaurací, včera slavili 1. výročí.
Ta veliká po mé pravé ruce je Aniččina sestra Jana.
Majiteli jsem blahopřál a řekl jsem mu, že takové přivítání po 29 letech v Americe jsem si nepředstavoval. Nejdřív na mně vykulil oči, pak blahopřál mně a dost nás to vzalo, i on byl celej naměkko. Každopádně získal zákazníky, mají jak je zvykem denní menu, 69 - 89 korun za hlavní jídlo s polévkou a vařej sakra dobře. Nevím nevím jak budeme vařit doma, pořídíme to vůbec levněji? Ale ne, vařit se bude, ale když oni mají tak výborného kuchaře. To jsou takové dobroty, však je tam v době obědů nával a na večeři je potřeba rezervaci. A to je co říct, ne?
České potraviny, to snad abych radši ani nepsal, nebudu vás týrat.
A až se ve čtvrtek nebo v pátek vrátíme, jedeme do Lanškrouna podívat se na obchod Sádovský s nábytkem, jestli si tam vybereme. On je tam totiž synovec vedoucí.
No a pak už jen takové drobnosti jako cizinecká policie, zdravotní pojištění.... A pak stěhování, od 1.6. má být byt hotov.
Snad jsem na žádnou důležitost nezapomněl.
Tak na zdraví černou 14°Faltus, nevím nevím, jestli je Kozel ještě pořád nejlepší.
A na závěr první zkušenost s lidmi. Tady jen slyším "co vás to pro Boha napadlo se sem vracet????????" V Americku jsme před odjezdem slýchali ze všech stran "pryč odtud". Asi tam o Americe vědí víc, podle všeobecného povědomí se celá ta Amerika pomalu ale jistě žene do pr*ele. A bude hůř, vrátí se vojáci z Afganistanu a Pakistanu a.... není pro ně práce.
Michal a Anička