Podrobný návod na přípravu Baby Back Ribs, což překvapivě nejsou žebírka ze selat, ale konce žeber z normálního vepříka. Je to ale děsná dobrota.
Ze všeho nejdřív je třeba žebírka pořádně očistit. To znamená nejen umýt, ale hlavně odstranit blánu z vnitřní strany oblouku žebírek. Pokud ji tam necháte, dost to pokazí výslednou chuť, nehledě na to, že to nevypadá dobře. K odstranění se nejlépe hodí nějaký tupý nástroj, třeba šroubovák. Opatrně s ním nadzvedněte blánu někde uprostřed, a až pod ni dostanete prsty odloupněte ji. Další část očisty spočívá v odřezání tlustého z vnější strany žebírek.
Nyní přichází na řadu kořenění. Hodně mistrů v oboru barbecuování začíná tím, že žebírka potře z obou stran obyčejnou hořčicí. Hořčice odstraní přirozenou vlhkost masa, takže se další koření lépe vtírá a pomůže vytvořit závěrečnou křupavou kůrčičku.
A teď přichází vrcholný okamžik. Lidé pékávají žebírka bez jakékoli kořenící přípravy a teprve v závěru potřou téměř dopečená žebírka některou omáčkou. Ano, také to tak jde a sám to také někdy z pohodlnosti dělám. Je hodně různých druhů směsí, najdete je v oddělení směsí ke vtírání. Základní ingredience má být sůl, cukr, nebo lépe hnědý cukr, cibulový a česnekový prášek, maďarská paprika, pepř, cayenský (červený) pepř.... Například esence Bayou Blast Mistra kuchaře Emerila Lagasse, nebo má speciální směs.
Jakmile máte žebírka připravena a koření je řádně vetřeno do masa, nechte ho několik hodin odpočinout v lednici nebo zkrátka v chladnu, zabalené do folie, alobalu, a podobně. Vlastní pečení má proběhnout hodně zvolna, nejlépe několik hodin. Kdo má ale tu trpělivost. Proto se někdy maso předpeče v troubě, aby hosté neviděli a teprve potom, když je tak ze 3/4 hotové se dá na gril. V troubě se to nemusí tak pečlivě hlídat, teplota je přece jen stálejší.
Pokud jste nepoužili suchou směs před grilováním, ani některou z marinád, je teď čas sáhnout po některé z Barbecue omáček, z kapitoly Na hotové pokrmy. Nechci doporučovat žádnou z nich, prostě si některou vyberte podle toho, na co máte chuť a co je doma na poličce a v lednici. Protože tyto omáčky nejsou určeny k dlouhodobému pobytu na grilu, připálily by se a zhořkly, pomažeme štětcem a až je maso hotové nejprve jednu stranu žebírek, pak je otočíme, pomažeme druhou stranu, ještě na chvíli gril přiklopíme, aby se to ohřálo, a hned podáváme.
Je několik způsobů jak ta pravá žebírka, či spareribs připravit. Někdo je peče v troubě od začátku až do konce. Někdo je v troubě jen předpeče a pak dá na barbecue, někdo je předvaří a pak barbecuuje. Podle mně to jsou srabi, kteří se bojí skutečného barbecue.
Když dám správně a pořádně marinované maso v suché směsi na barbecue, zavřu víko, a udržuju nízkou teplotu, výsledek je zaručený, ta chuť se nedá dohnat sebelepší barbecue omáčkou. Když říkám pomalu, myslím to vážně, teplota by neměla přesáhnout 120°c

Ještě jeden důležitý poznatek. Žebírka mají totiž "zabudovaný" teploměr, totiž ta žebra. Až budou vyčnívat z masa asi 0,5 - 1 cm je to hotovo.
Někteří přísahají, že dlouhé pásu žebírek se mají rozkrájet na jednotlivé "články" a ty na míse servírovat, jiní zase tvrdí, že jediný správný způsob je podávat jedno porcové kusy žebírek, ať si to každý na talíři krájí sám.
Já tvrdím, že jen a jediný správný způsob je ten, na který mám zrovna chuť a vůbec ať si každý dělá jak se mu to líbí. Howgh.

Krom toho byl svého času na Labuznik.com článek od Buntera, který sem s autorovým svolením umístím. Je totiž poučný:
Spareribs
Zvláštní kus masa, chrupavek a kostí je tento spareribs objevený zřejmě v Americe. Český název snad ani neexistuje, jelikož žebírko to není a v českých zemích se grilují jiné dobroty.
Spareribs je ta část masa, kostí a chrupavek, kterou docílíme vykostěním kotlet na hranici bůčku, ale nesmíme kostit moc důkladně. Řez vedeme ledabyle, aby nám na kostech zůstal dostatek masa. Při nákupu spareribs u řezníka jsme na pozoru. Solidní řezník prodává solidní spareribs s víc jak dvoucentimetrovou vrstvou masa, nesolidní řezník prodává ořezaná žebra až na kost a k němu nechodí dělný lid pro spareribs, ale chudina pro kosti na polévku.
Pátráním v historii jsem se však dopídil poznatku, že Američané a Maďaři mají smůlu. Maďaři mají nádherné třistakilové bagouny a představte si ten metr spareribs to se jen srdce tetelí!!! Ale Maďaři spareribs neznají a zpracují bagouna po svém. Jejich škoda. Američané zase nevědí co je bagoun i když možná ví kde je Maďarsko, ale neví, že nejlepší spareribs jsou právě z nich. Spareribs u řezníka většinou objednáváme dlouho dopředu, jelikož zájemců je mnoho a prasátek málo.Také to chce hezké počasí, jelikož ke spareribs patří neodmyslitelně gril, dřevěné uhlí a ta venkovní atmosféra....
Zaobíráme se sklenkou studeného piva či vína, nabízíme i hostům a lišácky máme připraveno něco malého k snědku, jelikož na spareribs se nesmí spěchat!! Kdo by si však myslel, že při špatném počasí se spareribs nedočká, tak vězte, že lze v normální troubě při deštivém počasí vykouzlit takové klenoty, že by i Lincoln padal na záda.Ale jak říkám, venku je venku. Spareribs je Amerika a budeme se toho držet. Uděláme si salát, směs koření, barbecue, marinádu a napijeme se amerického vína.