Ale byli jsme tento týden s Aničkou v Las Vegas, na návštěvě u přátel, no a abychom jako správné ryby nezasmrádli už třetí den, nečekali jsme tak dlouho a přestěhovali se do hotelu. Hned vedle byla Korejská restaurace, a protože tady u nás není, nemohli jsme tam nezajít. Na bufetu s různými zeleninami bylo i kimči. Tak jsme ho konečně ochutnali a už patří do jídelníčku.
Co to vlastně je? Kimchi, Kim-chi, česky Kimči je korejské národní jídlo připravené z nakládané a fermentované (kvašené) zeleniny a dalších ingrediencí. Nepodává se jako hlavní jídlo, ale v misce jako příloha ke každému obědu nebo večeři. Pro oslabení výrazné chuti se jí společně s rýží, polévkou nebo jiným jídlem. My jsme ho měli jako přílohu k masu a směle ho zařazuju mezi čalamády, protože to je pro nás asi tak jediné možné. Lehce nakyslé, chrumkavé zelí s přísadami jiných zelenin, lehce, opravdu lehce pálivé, zkrátka mňamózní.
Kimči lze sice koupit v obchodě, ale v Korei si ho každá rodina připravuje sama podle receptů, které se můžou značně lišit. Hlavní součástí je čínské zelí, bílé ředkvičky, okurky, koření a sůl. Koření představuje zpravidla červené chilli papričky mleté, zelené cibule, česnek, zázvor a nakládané rybí omáčky. Kombinací je velké množství a ani jisté míře improvizace se meze nekladou, při zachování základních principů při přípravě kimči.
V zásadě jsou kimči dva druhy,
Kimči zimní, které se připravují koncem léta ve velkém množství na zimu, jako zdroj zeleniny pro toto období vegetačního klidu. Patří sem kimči z čínského zelí a zabalené kimči a vodové ředkvičkové kimči.
Druhým typem kimči jsou sezónní kimči, běžné kimči. Jsou jednodušší na přípravu, protože nemusí vydržet na tak dlouhou dobu. Fermentace někdy trvá i jen několik dní. Tyto kimči se připravují podle toho, co v daném období roste na polích a zahradách a je tak k dispozici v plné kvalitě a čerstvosti. Tyto kimči se připravují v průběhu jara, léta a podzimu. Zahrnují ředkvičkové vodové kimči, jarní zelné kimči z čínského zelí, kimči s plněnými okurkami a raně letní ředkvičkové kimči a podzimní kimči s kostkami ředkvičky a podzimní kimči s celými ředkvičkami.
Sezónní kimči je to, které dostanete ke koupi v obchodech, pokud jsem vypátral tak v Praze ho má paní Šin v obchůdku Arirang, Korunní 47. Také ho samozřejmě můžete spáchat doma. Protože jediný a správný recept vlastně neexistuje tady vám překládám jeden z mnohých.
Sezónní, snadné kimči:
1 čínské zelí
10 cm zázvoru
5 stroužků českeku
1 bílá celá ředkev
2 pórky
2 lžíce rýžové mouky (možno nahradit škrobem - Solamyl)
cayanský pepř Kotányi 1/2 sáčku (pozor, nepřežeňte to, možná míň).
1 lžíce rybí omáčky lžíce (k dostání i ve vietnamských prodejnách potravin)
1 lžíce medu nebo cukr
sůl
Čínské zelí nakrájíme na 3x3 velké kousky, důkladně vypereme a zbavíme vody, do větší nádoby vložíme zelí, bílou ředkev nakrájenou na proužky 5 mm x 4 cm, přidáme pórek nakrájený na tenké proužky a zamícháme. Zalijeme slanou vodou a necháme 4 - 6 hodin macerovat. Pak vyndáme a vyždímáme.
1 hrnek vody a 2 lžíce rýžové mouky za stálého míchání přivedeme k varu (začne houstnout) a odstavíme.
Rozemeleme , nastrouháme, prostě rozmělníme česnek se zázvorem a na jemnou kašičku. Přidáme cayanský pepř, med (cukr) a lžíci rybího sosu a zamícháme.
Ke smíchané zelenině přidáme připravenou pastu, dobře promícháme, nejlíp v chirurgických rukavicích (je tam ten cayanský pepř
)Dáme do plastových nádob, upúěchujeme, přiklopíme víkem a kimči necháme 1 den kvasit v teple a poté dáme do lednice. Už teď má dobrou nakyslou a hlavně pálivou chuť. Asi po týdnu je to úplně hotovo.
A abych se přiznal, v Americe jsem si ho radši kupoval v místním Orient Marketu. Nic takového ve Třebové nemáme, objednat si ho z e-shopu Asijských potravin je sice možné, ale příšerně drahé. Pražáci se maj, na Korunní je, nebo byl, Korejský obchod a tam ho mají. Takže musím vyrábět, ale není to zas taková spousta práce než by se zdálo.
Třeba lahodné syrečky voní stejně jen silněji než kimči. 
