Byla jednou jedna hospoda, no ona vlastně ještě je, kde měli tohle jídlo na jídelním poledním lístku, ani nevím jak se jmenovala, podle původního majitele se tam říkalo „U Rumpála“. My bydleli hned vedle a v koupelně bylo slyšet cinkání sklenic z výčepu. Protože to bylo na polovině cesty z Aniččiny a mojí práce scházeli jsme se tam na oběd a ďábelské koule byly naše nejoblíbenější.
Běžel čas, my se octli v Americku a na koule zůstala vzpomínka z mládí.
Až před pár dny jsem si řekl, že je čas se vrátit do minula a koule znovu vynalézt. Je to tak strašně jednoduché, že mně to nenapadlo dřív. K tomu ani nemusím udávat množství ingrediencí, protože – no to dá rozum kolik čeho. Posuďte sami.
Na koule směs mletého hovězího, vepřového, strouhanka, vejce, sůl a pepř. Kolik masa nepíšu protože to záleží na tom jaký máte hlad, a kolik strouhanky a vajec zase na tom kolik bude masa.
Z toho uhňácejte koule tak o něco větší než ping pinpongový míček nebo tak, opečte do hněda v hrnci a dejte stranou, nemusí být úplně skrz naskrz hotové, ještě se budou vařit.
Pak na tom oleji osmahněte cibuli do průhledna, přidejte papriky, když změknou přidejte rajčata a ty koule. Jestli je málo tekutiny, a ono bude, přidejte rajskou šťávu. Proč to vůbec píšu, prostě zeleninové lečo a ty koule povařte. Protože mají být ďábelské, přidejte nějakou pálivost, já měl po ruce chipotle v adobo omáčce, prý jsou už v Česku k dostání.
A až je to dost uvařené a koule hotové, přidejte, už bez vaření spoustu zakysané šlehačky (u nás sour cream). Je zajímavé, že dokud jsem nevěděl že se zakysaná šlehačka nesmí vařit nikdy jsem s ní neměl sebemenší problém.
Co k tomu? Jedině knedlík.