Mánku, ty kluku, jak na tebe vzpomínám... Vyhrabu nějakou specialitu z tvých rybích kousků a něco ti na cestu uvařím, abys tam neměl hlad. Tak ¡Utz a Wach! zdraví tě Mañana.
Je to strašně smutné, že odešel tak klidný člověk. Já jsem ho vlastně ani neslyšela nadávat. Vždy, když jsem zavolala, poradil, pokecal. Hodně mi bude chybět. Taky měl jít příští týden na Floru na terakotovou armádu a už ji neuvidí. Čest jeho památce.