Svato se v chatu ptala zda jsou pro a proti a zda se to dá srovnat.
Dá je to snadné. Proti žádná nejsou, jediné co nám vadí je všeobecná nas*anost lidí na vše. Třeba kvalita potravin. Lepší než v Americe, i levnější. Lidi nadávají, ale my nezapomněli jak jsme se šli podívat jaké maso přivezli a co teda budeme vařit. Třeba smažený lunchmeat.
Pamatuju jak jsem na Vánoce 1983 najezdil přes 60 Km abych sehnal brambory na salát. Pamatuju jak blbé špagety a čočka byly podpultové zboží. Lidé si nějak pro mně nepochopitelně rychle zvykli, prostě nadávání a stěžování na cokoli mají hluboce v krvi.
Takže, my jsme šťastní a nelitujeme ani trochu naše rozhodnutí.
Pořídili jsme si zahrádku v zahrádkářské kolonii, chybí nám naše kempovací výlety, chybí nám zahrádka kterou jsme měli u baráku, kde jsme v létě trávili večery a televizi ani nezapli. U toho gril kde se chystaly večeře. Tak se na léto prostě odstěhujeme na chatu.
Tahle fotka je z naší oslavy 1. roku zpátky v Česku. První grilování na chtě. Pravda dost primitivní, ale POPRVÉ! Změna se samozřejmě dostaví.
V září se náš syn a snacha stěhují do Grenoblu a budeme je mít mnohem blíž. Ona tam nastupuje jako asistent profesora na universitě a bude si dodělávat doktorát, syn je biochemik a protože je český občan a tím pádem občan EU, může nastoupit legálně do práce. V jeho oboru je tam příležitosti neurekom.
Takže, co víc si můžeme přát?