Penda

[jaga]

Pendo i já si dovolím vyjádřit upřímnou soustrast nad odchodem Tvého otce, také jsem tím prošla, je to už 13let, dodnes mi chybí...

[penda]

Děkuji Vám všem.

[housenka]

I já si touto zkušeností bohužel prošla, a dodnes mi otec chybí ačkoliv mi zemřel již před 15 lety... pendo drž se, všichni cítíme s tebou....

[penda]

Tak jsme se s taťkou včera rozloučili. Myslela jsem si, že mi po pohřbu tak nějak dojde, že už táta není ... nedošlo. Má mysl ho bere pořád jako součást našeho života a bude s námi pořád, i když jen ve vzpomínkách. Myslím si, pokud to taťka někde seshora celé sledoval, že musel být spokojený, jak jsem se s ním stylově rozloučila. Rodinného sezení jsem se nezúčastnila. Místo toho jsem spolu s dvěma důležitými lidmi mého života, s přítelem, který je pro mne přítel s velkým P a s mojí nej sestřenicí (přijeli oba jen kvůli mně, z Brna a Prahy, abych nebyla duševně sama), utekla na Maršovskou rychtu. Pochopitelně jsme s sebou vzali i moji cácorku Pavlinku. Bob, onen přítel, velký požitkář, vybral senzační menu - červené campari coby aperitiv, husí játra Perigord flambovaná koňakem jako předkrm, Kančí medailonky náhončího Otylína (medailonky s brusinkovou omáčkou, rozinkami a švestkami) se zámeckými brambory (opečené brambory s cibulí, uzeninou, paprikou a grilovacím kořením) jako hlavní chod. K tomu jsme pili suchý Bohemia sekt. Všichni tři jsme porušili své dietní režimy, já osobně mám pocit, že dalších 14 dní nemusím nic sníst a pořád budu mít pocit sytosti, ale bylo to v-y-n-i-k-a-j-í-c-í. Jen celkový dojem zkazilo to, že se neflambovalo před našimi zraky, ani nebyla játra přinesena hořící ... ale pokud někdo pojedete kolem, určitě se na Rychtě zastavte. Kuchyně je tam výborná!