Z Wikipedie, otevřené encyklopedie:
(můj neumělý překlad)
Kuchaři na palubě neapolských lodí vynalezli marinara sauce v polovině 16. století poté co Španělé představili rajče (zeleninu Nového světa) v Evropě.
Tuto bezmasou omáčku bylo snadné uvařit a díky vysokému obsahu kyseliny rajčatech odolávala dlouho zkažení. To ji dělalo ideální pro dlouhé plavby po moři stovky let předtím, než byly vynalezeny metody chlazení.
Marinara (námořnická) omáčka je dnes Italsko - Americká červená omáčka obvykle vyrobená z rajčat, česneku, bylinek (např. bazalky), a cibule. Nicméně je mnoho variací. Některé z nich používají krom oliv ještě kapary a koření.
Tradiční italsko americká kuchyně používá tuto omáčku do těstovin, rýže, mořských plodů a pizzy.
Italové používají tuto omáčku pouze ve spojení s dalšími recepty, které obvykle obsahují mořské plody nějakého druhu, inu je to námořnická omáčka.
Například Spaghetti alla marinara se doslovně překládá jako námořnické špagety nebo "námořnický-styl špaget" a musí obsahovat mořské plody, případně korýše a nemusí nutně obsahovat rajčata vůbec. Ve skutečnosti se základní rajská omáčka v Itálii nazývá salsa al pomodoro nebo "pummarola".
V Austrálii tento termín odkazuje na omáčku založenou na mořských plodech, obyčejně, ale ne vždy, obsahujících rajčata.
Ingredience:
3 lžíce olivového oleje
2 cibule, nakrájené (šalotky by byly lepší, nebo aspoň bílá cibule)
1 stroužek česneku,
2 1/2 hrnku loupaných na kostičky nakrájených rajčat
1/4 lžičky sušené oregano
1/4 lžičky cukru
špetka sušené bazalky
sůl a pepř
Příprava:
Rozehřejte olej v kastrolu, přidejte cibuli a česnek a osmahněte do průsvitna, asi 5 minut.
Přidejte rajčata, oregano, cukr a bazalku a dusíte až to zhoustne za občasného míchání asi 1 hodinu. Dochuťte solí a pepřem.
Pokud omáčku budete chtít použít třeba pro lasagnu, nemusíte se obtěžovat se zahušťováním, ono se to jaksi udělá v troubě při zapékání samo.
Jak správně uvařit těstoviny. Správně, to znamená přímo podle učebnice. Někdo je prostě vaří v hrnci s vodou a pak je slije přes cedník, někdo je z vody vyloví cedníkem, někdo má na to hrnec jako ten na obrázku. Dvojitý, když jsou těstoviny uvařené, vnitřní hrnec se povytáhne, voda vyteče. Možná někdo vaří těstoviny tak často, že se mu to vyplatí.
hrnec.jpg- (9.14 KiB) 895 krát
Já bych teď rád sáhl na úplně druhý konec postupů jak těstoviny uvařit. Představte si restauraci, ně moc velikou, na večeři přijde pár set lidí. Kolik by tam museli mít hrnců s vařící vodou připravených až přijde objednávka. To je prostě nemožné, to nejde. Řeší se to tak, že těstoviny předem uvaří, ale nedovaří. Vodu slijí a propláchnou studenou vodou, aby 1) ihned zastavili vaření, 2), aby spláchli škrob, který by vše slepil do jediné hmoty. Já vím, že to odporuje tomu co jsem napsal výše, ale je to ten jediný způsob jak to vyřešit. V kuchyni mají jeden veliký hrnec s vroucí vodou, a jak objednávky přicházejí, prostě naberou studené a nedovařené těstoviny do kolandru, to je ten kuželovitý cedník, šoupnou do vařící vody a nechají ohřát a dovařit. Co tím chci říct je, že praxe a učebnice se mohou zatraceně lišit, a jak říkám vždy a znova – je to vaše kuchyně, vaše nudle a vy to budete jíst. Jak si to uvaříte je na vás a jak vám to bude chutnat je taky vaše věc, mé city neurazíte.
