A pije se k tomu zelené pivo. To je další podvod, protože to je docela normální pivo a do něj se přidá trochu tekuté zelené potravinářské barvy. Na chuti se to neprojeví, zato pusu máte po tom zelenou.
Ve všech hospodách trochu slušnějších vystupují dudáci. Ne, že by jich tu bylo tolik, jezdí od hospody k hospodě, hrají, pijí a dostávají od opilců tuzéry. Zkrátka, je tu veselo a Svatý Patrik se slaví důkladně.
Jídlo, které k tomu svátku patří, je „Corned beef, cabbage, potatoes, with horseradish sauce“, což ochotně přeložím - aspoň částečně - jako Corned beef, zelí, dušené malé mrkvičky a brambory s křenovou omáčkou. No, ona to ani tak není omáčka, jako dip, tenhle termín už všichni známe, že. Zelí se ale nedělá jako naše doma, ale je to hlávka nakrájená na čtvrtky, pak rozdělená na lupeny a uvařená ve slané vodě. Že by to byla lahůdka, to bych zrovna netvrdil. Aspoň to hovězí za zkoušku stojí.
Nejdřív musím vysvětlit, že to hovězí nemá s kukuřicí – corn - naprosto nic společného.
Jméno je uvedeno v Oxfordském slovníku už v roce 888 po Kristu. Je to hovězí maso naložené s hrudkovitou solí - kernels - v soudku. (Corn of salt, takže zrna soli.) Irsko bylo největším vývozcem takto naloženého, vlastně nasoleného, hovězího, na světě, až do roku 1825. Všichni známe z literatury, že námořníci na dlouhých plavbách nejedli takřka nic jiného, než nasolené hovězí, což je, jak už víme, corned beef.
V Anglii se servíruje Corned beef, ale je to také irské jídlo. "Corned beef a zelí" není zrovna původem irské, ale "corned beef" je, svět si jen to zelí přidal. Oblast Cork v Irsku byla velkým producentem Corned beef kolem roku 1600, až do roku 1825. Byl to jejich vývozní artikl do celého světa, převážně v plechovkách. Britská armáda se tím živila už v době napoleonských válek.Dnes můžeme (aspoň tady v Americku) koupit Corned beef v plechovkách v každém obchodě, ale naštěstí je i běžně k dostání corned beef jen naložené, které si pak každý sám dodělá a dopeče doma.
Pak je to nejlepší, protože v plechovkách je dnes maso už namleté, a našel jsem tam kousky rozsekaných žil i chlupaté kůže. Fuuuj!
Kromě toho je tohle maso, krásně červené jak ukazuje obrázek výborné i jako sendvič, mezi dva krajíce chleba pomáznuté majonézou, k tomu dobrou okurku. Maso je lepší teplé, ale konečně, ono na tomhle zas tak nezáleží.
- cornedbeef.jpg (179.09 KiB) Zobrazeno 7278 krát
Ingredience na marinádu :
6 hrnků vody (jeden hrnek je 2,53 dl)
3/4 hrnku košer, nebo krystalové soli (to košer není protože by to bylo židovské jídlo, jsou to krystalky soli)
1/3 hrnku světlého hnědého cukru
1/4 hrnku koření na nakládání, k tomu skvěle vyhoví směs na nakládání okurek i s nakládací solí
2 ¼ kilogramu hovězí plece.
A teď co s tím:
Smíchejte a svařte vše na marinádu, až se cukr i sůl rozpustí, nechte vychladnout. Do masa nadělejte nožem něco dírek a dejte nejlépe do plastikového pytle, zalijte marinádou, a vše v hrnci do lednice. Ten plastik je tam proto, aby to nechytlo kovovou chuť, a taky aby se to snáz míchalo. Marinujte v lednici 3 dny až jeden týden, denně protřepejte, převraťte, aby bylo maso potopeno. Potom maso opláchněte vodou, dejte do hrnce s vodou, přidejte 1 menší cibuli, na čtvrtky rozkrojenou, 1 větší mrkev, na hrubo rozkrájenou a 1 řapík celeru (možná by mohl být i kořen, ten je v Americku těžko k sehnání).
Přiveďte do varu, pak stáhněte a nechte zvolna vařit asi 2 ½ hodiny, až je maso měkké na vidličku. Až je maso uvařeno, přidejte do hrnce hlávku zelí, nakrájenou a 1 – 1 1/2 cm silné plátky a vařte dál, až je i zelí měkké. Potom vyndejte maso, nechte 10 minut odpočinout a pak krájejte na tenké plátky napříč vlákna. K tomu patří obyčejně vařené brambory, na to návod nepotřebujete.
Křenová omáčka se dělá takhle:
V misce smíchejte 2 hrnky kysané šlehačky, 2 lžíce francouzské hořčice, 2 lžíce strouhaného křenu a citrón podle chuti.
Tohle je ten nejjednodušší recept na corned beef co znám. Ono je vůbec těžké recept najít, normálně každý začíná – kup si naložené maso. To mi připomíná starý známý vtip na "slepici po cikánsku": recept začíná – ukradni slepici...
Tak, dnes tu máme Svátek Svatého Patrika, za chvíli uvážu kravatu, pochopitelně zelenou, ozdobenou půllitříky piva a jdu na veselici klubu veteránů zahraničních válek. Když se ptají zda jsem byl na vojně, hrdě říkám že ano, ale v úplně jiné armádě. A hned je důvod se napít...
))Zdroj: Vikipedia
