Setkání, co vlastně vůbec původně nemělo být setkáním, ale pouhým předáním maďarské papriky mezi Mánkem a Dandou, přišlo na svět úplně spontánně. Několik labužníčků si usmyslelo, že nás při tom předávání budou kontrolovat (jako bychom si na to nestačili sami a navíc s Dandou nebyl její manžel a syn ) a tak jsem raději objednal stůl, aybychom pak trapně nestáli někde u pultu. Jenže všechno je jinak a tak nakonec Danda nedorazila, protože Zdenda onemocněl a když už byl stůl objednaný...
Vím, bylo to narychlo, přesto se mi ozvala alespoň Františka, která za námi šesti, zbylými z původních jedenácti (jo, mrcha chřipajzna se vyřádila na více lidech), dorazila. Trochu se sice zpočátku styděla,
ale to se v průběhu večera spravilo a stydlivost ji opustila.
Foťák měl u sebe pouze Nero, který dorazil v doprovodu své paní, ale bez čtyřnohého miláčka labužnic Neropsa. Přesto si Neropes určitě užil, protože mimo jiné dobroty, které si dali ostatní, si gmp Miloš
a Mánek pořídili pečená kolena a panička Neropsovi vzala alespoň nepříliš obrané kosti na ožužlání. Mánek prohlásil, že tohle je jediná dieta, kterou smí jakožto labužník držet a že tímto heslem by se měli řídit i ostatní labužníci i labužnice...
Hezky jsme si popovídali, vínka a pivka popili, dobrou vůli spolu měli a dokonce jsme nějak zapomněli fotit dál, proto je na světě jen těchto pět předmětů doličných.
No a "vo tom to je!"