Setkání labužníků 19. až 21. září 2008
Napsal: 04 pro 2010, 02:12Již před delší dobou plánované setkání labužníků na Vysočině v Novém Městě na Moravě se tento víkend konečně stalo skutečností. Kolem poledne se začali sjíždět do přívětivého kempu první natěšení účastníci, kteří vyrazili již brzy ráno.
Karmínek obětavě celou noc číhal doma na posedu na kance, aby si jej coby Bivoj hodil přes ramena a dovezl jej ještě živého (nebo mrtvého) jako svůj příspěvek do společného kotle. Kanec sice nedorazil, Karmínek však dorazil spolehlivě na místo určení jako první.
Během odpoledne se postupně sjížděli i ostatní, kteří to buď měli trošku dál, nebo měli tu smůlu, že ještě ráno museli vyrazit do pracovního procesu, což byl i případ mé milé ženušky Věry.
Krátil jsem si čekání na její návrat a na otevírací dobu prodejny ryb u kompu a tak jsem byl od brzského rána vystaven krutému mučení ze strany Miloše gmp,
který mi barvitě popisoval, jak eroticky se tváří vepřová kýta, kterou podroboval mučení v horké troubě. Po našem příjezdu do kempu jsme ji tedy hned znásilnili, aby si nemohla stěžovat na nedostatek zájmu z naší strany. Tedy tu kýtu myslím.
Na stole se vyskytovaly různé dobroty známé z předešlých setkání, jako například vyhlášené koláčky (na horním snímku) od Muso,
nebo zelenina v mořské soli (uprostřed ve sklenici)
od Pekařky,
ale i pochoutky dosud neobjevené, se kterými jsme se setkali poprvé.
Stůl si o nás asi myslel celou dobu své, neb nožky i desku měl zatížené na šestinásobek své nosnosti, hrdě to ale ustál a nerozpadnul se.
Na místo v pořádku dorazili i labužníci z míst nejvzdálenějších: Noskovice (v pozadí Nero)
s Umbertem (kterého jsme tímto pasovali na vládce Vysočiny) z Itálie,
Svato
s Juditou,
Martina a Andina,
Marek
a Johnmirow
ze Slovenska.
Veselo bylo v útulné chatce, i na zpěvy vánoční došlo, měchy harmoniky vylepšené.
Večer dorazila i Florentýna, která projížděla okolo a tak nás přišla zkouknout a pozdravit.
Druhý den se odehrával ve znamení vařečky a nože. Slovenští labužníci si sebou přivezli „kotlovinu“, k tomu spoustu různých mas a uvařili plný kotel guláše, ve kterém se proháněl muflon, daněk, jelen, skopové a na další zvířenu si moje sklerotická hlava ani nevzpomíná.
S Andinou jsme se večer domluvili, že u jednoho kapra předvedu zpracování já,
druhého se odvážně ujme sama. Šlo jí to docela (vidíte ten mistrovský úchop nože?), i když jí její profesní zručnost se skalpelem nebyla nic platná. Jak sama konstatovala, člověk se přece jenom řeže líp než ryba, tolik v ruce neklouže.
Muso sebou dovezla i štiku,
jen očekávaný sumec se nějak nenechal zlákat a chytit. Z kousku štiky a kaprů jsem tedy udělal halázslé
a štiku připravil po provensálsku.
Ještě se objevili v nabídce i hejci, ale ty jsme naložili spolu s krkovicí, jelením a krůtím masem na grilovací ráno třetího dne. Miloš podusil zbytek vepřové kýty v kotlíku,
dámy se prošly po lese a připravily hrnec houbového guláše a tak jsme se šťastně projedli a propili až do opět veselého večerního posezení. I já jsem v lese byl, několik muchomůrek našel
a také jednu zvláštnost a vzácnost velikou, v našich lesích běžně nevídanou. Její jméno je plísňovka tenisáková a je prudce nejedlá.
Večer dorazila i Vali, která právě v neděli oslavila své narozeniny.
Třetí den již ráno raníčko Svato (Karmínek prý chrápal až do půl deváté!!!
) roztopila gril a Karmínek po svém probuzení ujmul se role hlavního grilovače té spousty naloženého masa.
Tou dobou ovšem i psi otráveně odvraceli čenichy, když jim někdo nabídnul kousek libového či prorostlého. Přesto jsme se hrdinně přemohli a i když se bříška bouřila, větší část masa se zkonzumovala.
Přesto se spousta nespotřebovaných delikates vracela pokorně domů, i když byla připravena zemřít hrdinnou smrtí v žaludcích zúčastněného labužnictva. Prostě se dá říct, že jsme prožili, i přes nepřízeň počasí (která ale kupodivu nikomu nevadila), jeden z nejhezčích víkendů v životě a budeme mít do smrti na co vzpomínat. Spokojená byla dozajista i nejmladší účastnice našeho posezení, malé Penďulátko. Takže vám všem říká: Na příštím srazu pápá!!!
PS: Omlouvám se všem, které jsem nevyjmenoval a to nejen lidem a psům, ale i potravinám!
Celá kuchačka kaprů je zachycena a popsána na mém "Rybím restaurantu".
http://manek.bloguje.cz/725199-setkani- ... i-2008.php
Karmínek obětavě celou noc číhal doma na posedu na kance, aby si jej coby Bivoj hodil přes ramena a dovezl jej ještě živého (nebo mrtvého) jako svůj příspěvek do společného kotle. Kanec sice nedorazil, Karmínek však dorazil spolehlivě na místo určení jako první.
Během odpoledne se postupně sjížděli i ostatní, kteří to buď měli trošku dál, nebo měli tu smůlu, že ještě ráno museli vyrazit do pracovního procesu, což byl i případ mé milé ženušky Věry.
Krátil jsem si čekání na její návrat a na otevírací dobu prodejny ryb u kompu a tak jsem byl od brzského rána vystaven krutému mučení ze strany Miloše gmp,
který mi barvitě popisoval, jak eroticky se tváří vepřová kýta, kterou podroboval mučení v horké troubě. Po našem příjezdu do kempu jsme ji tedy hned znásilnili, aby si nemohla stěžovat na nedostatek zájmu z naší strany. Tedy tu kýtu myslím.
Na stole se vyskytovaly různé dobroty známé z předešlých setkání, jako například vyhlášené koláčky (na horním snímku) od Muso,
nebo zelenina v mořské soli (uprostřed ve sklenici)
od Pekařky,
ale i pochoutky dosud neobjevené, se kterými jsme se setkali poprvé.
Stůl si o nás asi myslel celou dobu své, neb nožky i desku měl zatížené na šestinásobek své nosnosti, hrdě to ale ustál a nerozpadnul se.
Na místo v pořádku dorazili i labužníci z míst nejvzdálenějších: Noskovice (v pozadí Nero)
s Umbertem (kterého jsme tímto pasovali na vládce Vysočiny) z Itálie,
Svato
s Juditou,
Martina a Andina,
Marek
a Johnmirow
ze Slovenska.
Veselo bylo v útulné chatce, i na zpěvy vánoční došlo, měchy harmoniky vylepšené.
Večer dorazila i Florentýna, která projížděla okolo a tak nás přišla zkouknout a pozdravit.
Druhý den se odehrával ve znamení vařečky a nože. Slovenští labužníci si sebou přivezli „kotlovinu“, k tomu spoustu různých mas a uvařili plný kotel guláše, ve kterém se proháněl muflon, daněk, jelen, skopové a na další zvířenu si moje sklerotická hlava ani nevzpomíná.
S Andinou jsme se večer domluvili, že u jednoho kapra předvedu zpracování já,
druhého se odvážně ujme sama. Šlo jí to docela (vidíte ten mistrovský úchop nože?), i když jí její profesní zručnost se skalpelem nebyla nic platná. Jak sama konstatovala, člověk se přece jenom řeže líp než ryba, tolik v ruce neklouže.
Muso sebou dovezla i štiku,
jen očekávaný sumec se nějak nenechal zlákat a chytit. Z kousku štiky a kaprů jsem tedy udělal halázslé
a štiku připravil po provensálsku.
Ještě se objevili v nabídce i hejci, ale ty jsme naložili spolu s krkovicí, jelením a krůtím masem na grilovací ráno třetího dne. Miloš podusil zbytek vepřové kýty v kotlíku,
dámy se prošly po lese a připravily hrnec houbového guláše a tak jsme se šťastně projedli a propili až do opět veselého večerního posezení. I já jsem v lese byl, několik muchomůrek našel
a také jednu zvláštnost a vzácnost velikou, v našich lesích běžně nevídanou. Její jméno je plísňovka tenisáková a je prudce nejedlá.
Večer dorazila i Vali, která právě v neděli oslavila své narozeniny.
Třetí den již ráno raníčko Svato (Karmínek prý chrápal až do půl deváté!!!
) roztopila gril a Karmínek po svém probuzení ujmul se role hlavního grilovače té spousty naloženého masa.Tou dobou ovšem i psi otráveně odvraceli čenichy, když jim někdo nabídnul kousek libového či prorostlého. Přesto jsme se hrdinně přemohli a i když se bříška bouřila, větší část masa se zkonzumovala.
Přesto se spousta nespotřebovaných delikates vracela pokorně domů, i když byla připravena zemřít hrdinnou smrtí v žaludcích zúčastněného labužnictva. Prostě se dá říct, že jsme prožili, i přes nepřízeň počasí (která ale kupodivu nikomu nevadila), jeden z nejhezčích víkendů v životě a budeme mít do smrti na co vzpomínat. Spokojená byla dozajista i nejmladší účastnice našeho posezení, malé Penďulátko. Takže vám všem říká: Na příštím srazu pápá!!!
PS: Omlouvám se všem, které jsem nevyjmenoval a to nejen lidem a psům, ale i potravinám!
Celá kuchačka kaprů je zachycena a popsána na mém "Rybím restaurantu".
http://manek.bloguje.cz/725199-setkani- ... i-2008.php