Váhám, je to maďarské nebo české? Ono už to tak zdomácnělo...
Tenhle recept je z knihy Josepha Weisberga "cooking in Austrian empire".
3 lžíce sádla
1 větší cibule na drobno nakrájená
1 stroužek česneku, utřený
2 lžíce sladké papriky
5 paprik na nudličky nakrájených
0,5 kg rajčat, oloupaných a nakrájených
0,5 lžičky soli, pepř
plechovka rajského protlaku 17 dkg
0,5 kg uzeniny
2-3 vejce
Ve dvoulitrovém hrnci rozehřejeme sádlo, zpěníme cibuli, přidáme česnek. Vmícháme sladkou papriku aby byla cibule hezky obalená. Přidáme papriky, přikryjeme a dusíme 10 - 20 minut až papriky změknou. Přidáme vše ostatní krom protlaku a vajec a dusíme dalších 20 minut. Pokud rajčata nepustí dost šťávy přilijte přiměřeně vody. Až je vše měkké, přidejte vejce a míchejte prudce vařící se, až se vejce srazí. A pozor, závěrečný trik: vše se krásně zahustí právě teď přidaným rajským protlakem. Bez něj je lečo pokrm vodový, řídký a nevábný, protlak mu dodá tu správnou konsistenci. Jak jsem zjistil tenhle trik používají i profesionálové k zahuštění všude tam, kde se chuť rajčat ztratí, nebo tam patří.
Lečo u nás doma vaříme vždy ve velkém hrnci, třeba i z dvojnásobku surovin. Co nesníme dáme do zavařovacích sklenic, vymytých a za horka, skoro vařící. A je to vlastně i sterilované, no skoro. Fakt je, že jsme našli sklenici zcela zapomenutou vzadu v lednici po pár měsících. Snědli jsme to, samozřejmě, přežili jsme to jak vidno, ale vážení, ta chuť proleželého leča....skoro jako kupované sámošce.
Takhle děláme lečo jako samostatné jídlo. Když se tam nedají vejce a uzenina, je to ideální polotovar k jídlům, inu, na leču.